pondělí 25. dubna 2016

kahlil gibran o dávání

...pro mne spíše téma strachu...

"Co je váš majetek jiného než jen věci, které uchováváte a střežíte ze strachu, že byste je mohli zítra potřebovat?
A co je strach z chudoby než chudoba sama? 
Není obava ze žízně, když je studna plná, samotnou žízní, jež se nedá uhasit?"

Citát se týká tématu dávání, ale ve mne hluboce rezonuje s mými obavami. Hlavně s obavou z onemocnění dětí :) když někam cestuji, jedu s obří homeopatickou lékárnou, ano možná je to lepší než balit panadoly, ale stále je to obava jen v lepším duchovnějším kabátku.
Chtěla bych to umět pustit, uvolnit se v proudu víry, že vždy budu mít ty nejlepší nástroje k tomu, aby danou situaci řešila. 
Co kdyby? 
Plynout, s vírou, vše je tak jak má být, proč by mne měl můj strach svazovat a bránit mi v poznávání cizích krajů?

Poslední věta nabrnkla mou hlubokou strunu - není můj strach z nemoci, když jsme zdraví, nemocí jež se nedá léčit - není strach z čehokoli horší než situace samotná?

I v Harrym Potterovi padla pro mne zajímavá věta, když si měl Harry zhmotnit to čeho se bojí - jemu se ukázal vlastní strach. Bát se vlastního strachu...

Žádné komentáře:

Okomentovat