...příspěvek níže mne přivádí ještě k jednomu tématu, které mne zaujalo a to téma...
AGRESE MEZI DĚTMI
není na tom nic neobvyklého, i když mi občas přijde, že si maminky myslí, že to lze nazvat až deviací. No děti se perou, plácají, bijí, berou hračky /viz téma níže/.
co je to? pro mne je to fyzický projev emoce zevnitř. Dítě cítí zlost /je mu sebrána milovaná hračka, druhé dítě nedělá to co bych rád atd/, má několik možností jak emoci uvolnit začít křičet, kopat okolo sebe, kousnout sebe, kousnout kamaráda, plácnout ho...
děti musejí emoce uvolňovat, jinak se jim v tělíčku hromadí pěkně pod pokličkou a bublá a bublá až jednoho dne přijde poslední "kapka" nemožnosti se vyjádřit a BUM. Pak to stojí za to, povětšinou je to na nejméně vhodném místě a postačí k tomu, že maminka nechtěla v supermarketu koupit autíčko...pak ale nelítají ven emoce jen za autíčko, ale za VŠE, čemu nebylo dovoleno jít ven už před tím. Proto si myslím, že je mnohem lepší nechat uvolňovat malé emotivní bombičky průběžně než si užít tu velkou. A navíc, každá neuvolněná emoce působí i na dětské tělo /kousání nehtů, sebepoškozování, uspokojování se, návrat do orální dudlíkové fáze, žaludeční obtíže atd./
Rozhodně neříkám, nechte děti ať mlátí sebe, vás, zvířata, ale na druhou stranu nebraňte jejich emocím jít ven. Takže emoce VEN jednoznačně, ale JAK je to téma.
My můžeme dítěti ukázat jakou FORMOU mají jít ven.
V rámci klidného hovoru nasměrovat dítě k sobě a navrhnout, že je mnohem lepší si zakřičet, zadupat, než obrátit zlost na kamaráda či sebe, větší dítě klidně v hovoru nasměrovat do situace, kdy samo zapátrá, zda zdrojem jeho zlosti je jeho kamarád, nebo jeho činnost /sebraná hračka/, nebo je matka či její činnost /rozhodnutí jít teď hned domů/.
Pak si dovedu představit, že potvrzení pocitů dítěte /ano, chápu, že ti vadí, že ti vzal hračku, ale bylo by lepší mu to říci než ho kousat, nebo si vztekem zadupat, co bys rád udělal? Ano, vidím, že jsi naštvaný, že jdeme domů, ale pro mne je důležité uvařit oběd, takže co navrhuješ? atd/ pomůže dítěti se zorientovat ve spleti vlastních emocí.
Proč se děti tak často navzájem bijí?
Možná proto, že jim jejich kamarádi dovolí jejich emoce projevit oproti dospělým
Možná proto, že je uvnitř něco trápí, doma nemají možnost to najít a projevit, tuto možnost najdou až ve hře s kamarádem
Možná, když budeme více pátrat uvnitř dětí najdeme tam více bolesti a křivd než bychom čekali, jejich léčba prostřednictví projevení emoce /třeba ve hře s panenkou, namalováním té zlé situace/ bude dlouhá, ale věřím, že zabrání tomu, že se děti budou "léčit" sami navzájem.
Dítě jen hledá prostor, kde bude moci být samo sebou a přijímáno i s negativními projevy svých emocí s láskou.
Žádné komentáře:
Okomentovat