děti vstávají v příjemných osm hodin, po ranním kojení se hned rozutečou po domě, sejdu dolů a zjišťuji, že se náš labilnější greyhound vyčůral, než doběhnu pro hadry do patra, mája už vytahuje modelínu, odhazuji hadry směrem k louži a přináším prkýnko pod modelínu a připomínám, že je s ní nutné pracovat tam, aby na ní jan nedosáhl. V tu chvíli už janí vytírá tu louži, nerespektujícím způsobem mu vyrvu hadr z ruky, pláče, respektujícím způsobem potvrdím pocit zklamaní nad omezením činnosti. Vytírám, janí ukořistil modelínu a už jí zoubkama rozkouskovává po domě..vzdávám, jen mu připomínám, ať to hlavně nepolyká - no rovnou jsem mu mohla dát návod na polykání. Louže vytřena. Celou dobu se mi o nohy otírá kočka hlady, krmím kočku. Jdu se nahoru do koupelny konečně vyčůrat, v kartáčkem v puse běžím dolů neb janí pláče, mája tvrdí, že neví proč, ukonějším ho, uznám pocity a jdu s ním do koupelny pokračovat v ranní hygieně, svlékám mu plenku, vysvětluji, že má svůj kartáček, můj je můj - no a pak po nich chci, aby se dělili...není nad vzor sobecké matky... volám máju ať jde též na zuby, janí odbíhá a za chvíli přibíhá pro toaleťák a opět s ním mizí, to je podezřelé... jdu za ním a vidím, jak vytírá svou loužičku, milé, hrana louže je asi půl centimetru od adaptéru k notebooku v pracovně, děkuji mu za pomoc s úklidem, hodím na louži nejbližší špinavé triko a jdu si dočistit zuby. Vrcholem dnešní péče je rozčesání vlasů a dokonce aplikace vanilkového oleje na obličej. Mája ho chce též, dostane a začne plakat, že nevoní. Že už ho nechce, říkám ok, tak si umyj ruce, křičí..nééé teď jsou mokrý, uznávání pocitů se sakra nedaří, reaguji, tak si je utři, křičí...néééé furt jsou mokrý to nemohu nést míšu - panenka. Sbírám oblečení a scházíme dolů, rozdělám oheň a koukám na druhého psa - ten chudák potřebuje ven, pouštím ho jen na zahradu. Jdu vařit čaj, oheň zhasl, přidávám neekologické pepo, jdu do pračky ...děti za mnou.
Psi vyčuraní - jeden venku, jeden doma, kočka nažraná, prádlo se pere, děti nudí a já mám hlad. Ptám se máji co chce k jídlu, respektujícím způsobem jí dávám na výběr - chleba a sýr, musly s mlíkem, kaše se mnou a janíkem. Vybírá musly, nemám ovesný nápoj, tak udělám rychle makové mléko, řev, že to nechce, ok, vidím, že jsi asi myslela jiné mléko - uznání pocitů, chceš si tedy namazat chleba - možnost výběru? Maže si chleba lučinou sama - rozvoj samostatnosti, já si připravuji kaši. Vidím, že z chleba jen tu lučinu slízala, to se už rozčiluji, nesnáším plýtvání s jídlem, respektující styl jde stranou, co by na to řekla naomi aldort?!?! Tak jí vyhrožuji, že do oběda nic jíst nebude. To není pěkné...
Hurá, zdobím si kaši - máslíčko, kakao, rozinky, cukřík - no odměna musí být. Janího usazuji do židličky, obaluji plínkou a nechávám jíst samotného - kaše je všude možně, ale sní jí dost, koukám, že v kaši koupe mojí /ano zase to vlastnění/ dřevěnou kachničku v provence stylu... včera zařval její kamarád provence zajíček - toho vykoupal v boršči. Smutné, ale asi nemám lpět na hmotě.
Nevadí, janího otírám, dosnídávám, myji židličku, nejbližší židli, zasaženou zeď - sleduji máju a říkám si, že už to nebude trvat dlouho, taky se naučila jíst.
Je půl desáté, naliji si čaj a vzpomínám si, že nemám zapnutý zvuk u mobilu, vyřídím zmeškané hovory, přijíždí máma pro psy - dnes se jedou fotit na nějaký kalendář.
Nesnáším nudu, tak si říkám, že je fajn mít dvě děti :)
Pračka doprala, krmím sušičku - to je nová přítelkyně, musím říci, že s ní mám důvěrnější a láskyplnější vztah než s kdejakou kamarádkou :)
Vaříme kávu a vymýšlíme co dopo - mám nápad uděláme na zahradě venkovní kuchyni!
O ní více v dalším příspěvku :)
Oblékání..joo to je výzva...mája je ve svých necelých třech letech zdatná a obléká se sama, nevadí, že má kalhoty obráceně, to jsou nicotné detaily, dokonce má i ponožky! Janí utíká do sklepa, vrací se zpět a ze záchoda bere toaleťák...hmm..máju nechávám polooblečenou...ve sklepě hovínko. No ta hygiena není úplně vyladěná, nevadí, snažím se nekomentovat, jelikož vím, že nálepkování dětí a jejich stavění do rolí dělá velkou neplechu, zrovna jsem dočetla Adele Fabre.
Mája zkusila dvě bundy, hurá, jedna je ok. Janí...ještě, že zatím nemluví, dostává bláťáky a starý svetr a šup je vystrčím za dveře, čaj si vezmu ven a jdem kutit!
Jediné co nesnáším více než bordel, je když se mám jen dívat jak si hrají, raděj hledám hry, aby bavily i mne, takže tvorba venkovní kuchyně byla balzám na nervy!
No a je sobota, televizi já nepouštím, ale v sobotu je vyjímka, v pracovně, kde je televize si dáme matrace na zem a uděláme si mejdan u stardance, děti tam usnou a já se budu JEN dívat :)
Žádné komentáře:
Okomentovat