Dneska se postavení planet na
hvězdném nebi blíží stejnému postavení jako před 30 lety, kdy jsem se narodila.
Nikdy jsem nebyla moc na horoskopy, ale chápu, jaký významný energetický otisk
jejich postavení na mne měly, jaké atributy a potenciály ve mně otevřely.
Vždyť den, hodinu i minutu našeho
narození si vybíráme už při vtělení. Je to moment, kdy pouze a jen toto
postavení planet /a to nejen v naší sluneční soustavě/ dokáže vytvořit
potenciál energie, která dovolí se malé bytosti narodit.
Numerologii moc neznám, ale
vnímám, že trojka na začátku je zajímavým časem. Dvojka je jisté doplnění,
párovost, harmonie, devět let s dvojkou na počátku nám dává možnost sladit
v sobě dualitu, jing a jang, vnitřní ženu a vnitřního muže, jak říká Freud
naší animu a anima. Jak jsem obstála?
No řekněme, že jsem se trochu
otloukla o mantinely – na počátku dvacítky byla dost vpravo – v materiálnu,
bavilo mne hromadit pěkné a luxusní oblečení, být hodně ve fyzičnu, děkuji za
to, že jsem měla možnost tento pól si opravdu užít a dopřát si to!
Mé strachy, které se začaly opět
ozývat, mne zavedly k touze poznat něco hlubšího a postupně jsem se
dostala až na druhou stranu – doleva – vymetala různé sebepoznávací semináře,
asi ani nejde vypsat, jaké všechny to byly, snažila načíst co nejvíce knih s esoterickou
tématikou.
V tomto čase mne do středu
vrátilo to nejzásadnější – mé dvě děti – drží mne při zemi, ale zároveň si
ponechávám hlavu v oblacích. Děti jsou pro mne na jednu stranu
neuvěřitelnou smrští inspirace v duchovní rovině a práce na sobě, ale
zároveň mi nedovolují už být tak moc vlevo, ale spíše to „levo“ mi dovolují
ŽÍT. Žít ho každý den, každou noc.
Takže vlastně asi dobrý – těžko říci,
v jakém bodě na pomyslné lineární přímce se nyní nacházím, ale díky mnoha
zážitkům a prožitkům jak „zprava“ tak „zleva“ si nyní můžu vybalancovat svůj
stav a najít si své dobře.
Co tedy může přinést trojka? Když
jedna a jedna se doplní do dvojky? Když materiálno se setkalo s duchovnem?
Teď cítím, že mi to trojka pomůže přivést do praxe, žít to. Z jedna a jedna
dvě a pak nové jedna jako plody mé práce.
Trojka mi také otvírá zajímavé
téma a to mé ego, asi není třeba vypisovat, že ego je naší součástí a rozhodně
není záhodno ho potlačovat. Nemít ho by nám nedovolilo tady žít, rozdali bychom
vše i sebe. Takže ego je jako náš ochránce v systémovém světě. ALE nemělo
by nás ovládat! Své takové to lidské ego myslím, že poznám a mám ho pod kontrolou,
je to však mrška mazaná a Světské Ego si vzalo nový kabátek – nyní jsem Ego
Duchovní. No a to je občas těší ho poznat.
Já měla možnost se s ním setkat
včera, poslední den 29 roku. Přišel mi email, od „jógové kolegyně“, prošly jsme
spolu základní seminář před několika lety, působí ve vedlejším městě. Ptala se,
zda by bylo pro mne ok, zda by mi nevadilo, když by měla semináře a setkání
jógového charakteru i u nás. Jak jsem email dočetla, musela jsem se zasmát,
Duchovní Ego se ozvalo! Vykouklo a řeklo: „Pozor, jógová konkurence, pozor, ať
nepřijdeš o klienty, pozor, co budeš dělat, pozor, o všechny přijdeš a budeš
muset jít pípat do Tesca!!!“
Naštěstí mi rychle došlo, jaký
strach mé ego vytáhlo, aby se pokusilo zoufale o svou nadvládu. Strach o blaho,
ono je totiž vážně boží, když vás může živit cvičení jógy, co si budeme
povídat.
V tomto je určité umění nechat věci plynout a věřit, že okolnosti nás vždy
povedou tam, kde zrovna máme být. A i když se může zdát, že děláme to
samé, není to tak. Když dva dělají totéž, není to totéž a je to tak správně.
Člověk přece nemůže dělat všechno a pro všechny, proto tu jsou další
průvodci a my se můžeme hezky doplňovat!
S hlubokou úctou se klaním Tvůrci
Žádné komentáře:
Okomentovat